Dead Souls Can Be Relieved //Minsung

VII.

Jisung jde chodbou a slyší rozhovor. Konkrétně Hyunjina a Seungmina.
"Fuj a to oblečení co měl..." Řekl Hyunjin
"Já vůbec nechápu proč si objednával frappé I přes to že má alergii. Jako pochopím kdyby to nevěděl ale on měl tu injekci takže o tom musel vědět!" Řekl Seungmin . Když to Jisung slyšel propadal se hanbou.
"Já nevím proč ho Minho přivedl.." bylo poslední co slyšel než odešel. Zkazil to. Hodně... hodně to zkazil. Nebude mít novou skupinu přátel. Skončí zase sám zavřený v pokoji celý den a bude se učit.

Buší mu rychle srdce. Nedokáže ho zastavit. Stoupne si ke své skříňce i přes to že v ní nic nepotřebuje.
"Ahoj" ozve se hlas za ním. Otočí se a uvidí Felixe.
"Ahoj" usměje se Jisung.
"Jsi v pořádku?" Zeptá se mile.
"Jo..." Odpoví mu Jisung. Nechce znít zle jelikož on je jeden z mála na který udělal dojem.
"Dobře.. jinak..kdyby cokoliv můžeš jít za mnou"
"Jo.. děkuju " usměje se Jisung
"Tak.. já už musím. Jen jsem se chtěl ujistit zda je vše v pořádku.."
"Ou... děkuju " odpoví Jisung. Snad poprvé co se někdo o něj zajímá. Usměje se a jde též do své třídy protože brzy zvoní.

Posadí se do své lavice a kouká po třídě. Zase sám.. už si zvykl jenže poslední dobou čas trávil s někým a věděl že si musí zase odvyknout. Vytáhne si učení a čte v učebnici. Před zvoněním. Protože se skoro celý víkend neučil. Zazvoní. Učitel přijde do třídy a zahájí hodinu. Opět jako jediný dává pozor, protože ho to jako jediného vždy bavilo. Ale dnes ne, dnes si přál klid. Absenci má nulovou takže by to nebyl veliký problém, ale musel tu být. Utápěl se ve svých myšlenkách, myšlenkách na včerejší den. Pořád si vybavoval ty pohledy všech, to jak je zaslechl o něm mluvit, to jak se s nimi dřív nesnášel. Teď toho trošku lituje. Proč...mohl mít přátelé.. povzdechne si. Možná to ještě není zkažený. Možná to nějak dopadne. Teď to tak ale nevypadá.

____________

"Notak, proč mu nedáte druhou šanci?" Zeptá se Minho.
"Prostě se mi nelíbí, nechci ho do naší party" řekne Hyunjin  a Changbin  mu to odkývne.

"Navíc nemá vůbec žádný smysl pro humor" dodá Seungmin .
"A-ale prostě jen si musí zvyknout"
"Mně přišel fajn" řekne Jeongin
"Ještě ty?!" Řekne Changbin.
"Já nemám důvod proč ho nesnášet" dodá Chan a Felix mu to odsouhlasí.
"Jestli ho přijmete do naší party...tak já odcházím.."  řekne Hyunjin .
"Já taky" odpoví Seungmin 
"Já též.." dodá Changbin 
"Jeongine? Co ty?" Podívá se na něj nenávistným pohledem. Jeongin ví že by neměl ale Hyunjin  je jeho nejlepší kamarád ze všech. Znají se strašně dlouho. Nemůže o něj jen tak přijít..
"Já..taky.." řekne smutným tónem a povzdychne si.
"Co?" Řekne Minho a koukne na ně zklamaně.
"Nemůžeme se rozpadnout jenom kvůli jednomu člověku.."
"Tak si vyber..my nebo on." Řekne Seungmin  a má naštvaný pohled.
Tohle se nemělo stát...tohle je v háji...

______________

Sedí doma a hladí si Chococat.
"Nemáš hlad?" Zeptá se a usměje se.
"Koupil jsem ti pamlsky" řekne po té co si vzpomene že mu dnes něco koupil.
"Na.." vytáhne jednu z pytlíku a naláká si ho k sobě. Ten ho chvíli očichává než ho začne jíst.
"Jsi tak roztomilý.. můj malý choco..."
Poté si uvědomí že kotě pravděpodobně nezůstane u něj.
"Asi.." znovu si povzdechne ale pořád ho hladí.