Dead Souls Can Be Relieved //Minsung

XVII.

Jisung se vzbudí a rozhlédne se kolem. Uvědomí si že omylem usl a teď je Minhovo posteli. Koukne vedle sebe kde Minho spí. Na posteli leží všechny 4 kočky. Koukne na hodiny a zjistí že už je 5 ráno. Lehne si na bok směrem k Minhovi.

Kouká na jeho obličej. Jeho pohled skáče z jeho očí na jeho rty. Jeho myšlenky směřují na včerejšek. Chce ho znovu políbit. Neví kdy a jak se to stalo ale silně se do něj zamiloval. Soonie se vzbudí. Prochází se po posteli a uvelebí se u Minhovo hlavy. Toho to nevzbudí protože už je zvyklý.

Jisung se otočí k němu zády a snaží se usnout. Už mu to nejde. Sedne si na postel a kouká do zdi. Při tom přemýšlí co bude dělat nebo jak usnout. Bylo hodně brzo a v místnosti bylo trošku světla. Snažil se najít své brýle ale nikde nebyli. Přemýšlel kde můžou být.

Vzpomněl si na to jak mu je včera Minho sundal. Vstal z postele a potichu došel do obýváku kde byli na stolku. Vzal si je a nasadil si je na sebe. Viděl lépe. Potichu došel zpět do pokoje. Všiml si že je Minho vzhůru.
"Ji kde jsi byl?" Zeptá se ospalým hlasem.
Jisung se zarazil protože se trošku lekl.
"Byl jsem si pro brýle."

Minho roztáhne ruce.
"Pojď sem" zamumlá. Jisung jde k posteli a lehne si do náruče Minha. On si omotá ruce okolo něj a usměje se. Jisung má nadzvedlou hlavu a kouká na něj.
"Jak jsi se vyspal?" Zeptá se Minho.
"Hezky" odpoví mu.
"To jsem rád" pousměje se a při tom se i trošku zasměje.

Jisung mu dá pusu na rty a ma rtech má roztomilý úsměv. Minho trošku zčervená.
"Máš sladké rty" řekne mu Minho se sladkým pocitem v jeho srdci.

"Jak jsi se vyspal ty?" Zeptal se Jisung a pozoroval Minhovi oči.
"S tebou hezky" jeho ruce sjedou na úzký pas bruneta.
"S tebou vždy hezky.." mladšího tváře naberou růžovou barvu.

"Copak" něžně ho Minho štípne do tváře.
Jisung se cítí velmi frustrovaně a snaží se dostat z obětí Minha.

"Noo....já musím jít mám hlad" snaží se vstát ale ruce okolo jeho pasu ho stáhnou zpět dolů.

"Kam pak, kam pak?" Řekne Minho s menším úšklebkem aby si udělal z Jisunga trošku srandu.

"Minhooo pusť mě, já mám hladík" zafňuká mu Jisung do hrudi.
"Nejsi spíš jen stydlivý a frustrovaný?" Hladí ho po zadech a kreslí mu tam neviditelné kolečka.

"Ode mě jentak neutečeš baby" Jisungovi se rozevřou oči.
"Co?! Jak jsi mi to řekl?!" Koukne se na něj a jeho tvářičky už jsou úplně rudé.
"Jak jsem ti řekl?" Napadlo ho že si s ním chce hrát.
"No.." mladší to nedokázal říct, protože se hodně moc styděl.
"No...?" Odpověděl mu blondýn s ještě větším úšklebkem.

"Hyung dělá se mi špatně, asi budu zvracet" Minhův pohled se úplně změní na vážný.
"Co? Jdi rychle k záchodu" pustí ho a mladší se zasměje.
"Haha naletěl jsi mi. Díky že jsi mě pustil." Vstane z postele a čekal než vstane starší.

"Využíváš mého strachu?" Nadzvedl jedno obočí.
"Tak si jdi" přetočil se na druhou stranu a hrál naštvaného. Brunet mu na to naletěl a lehl si k němu. Omotal si ruce okolo pasu staršího.
"Prom-" starší se na něho vrhne a Jisung se lekne. Trošku vypískne.

"Teď jsi mi naletěl ty!" Minho je nad ním a drží mu ruce nad hlavou.
"Budeš si ze mě dělat srandu?" Řekne Minho a nakloní se blíž.

"Tvé činy musí být potrestány" zašeptá mu přímo u ucha a Jisung polkne. Zavře oči a čeká co mu Minho udělá.

Nakloní se níž k jeho krku. Začne něžně sát jeho kůži. Jisung se neovládne a tiše vzdychne. Minho cítí v sobě takový zvláštní pocit. Začne to dělat znovu a nechá mu ma krku fialový flíček.

Tiše se zasměje a odtáhne se.
"MINHO!" Vykřikne Jisung a praští ho do ruky sádrou.
"Neudělal jsi- že ne?!" Mladší ho strčí tak že Minho spadne na zem a doběhne ke zrcadlu.

"Co jsi to udělal?!" Vykřikne. Minho se nad frustrací Jisunga pousměje a dojde k němu. Obejme ho ze zadu.
"Vždyť vidíš baby.." kouká na něj a Jisung ho odstrčí.

"T-am- já.. z-" řekne Jisung nesmyslnou větu.
"Cože?"
"Nesnáším tě!" Snaží se zjistit proč je Minho dneska tak flirtující.

"Líbilo se ti to!" Řekne mu a hladí jeho zdravou ruku.
"Ne!!" Vykřikne Jisung a jeho tváře nabírají znovu červenou barvu.
"Ale ano... vzdychl jsi"
"T- to nic neznamená j- ještě" jeho hlas se mu klepe.

"Lžeš mě a lžeš sám sobě" znovu k němu přijde.
"Já vím že se ti to líbilo~" přitáhne si ho k sobě.
"Hyung..co je s tebou"
"Co by se mnou mělo být?"
"Proč jsi dneska takový" Jisung se na něj otočí.
"Jaký?"
"Takový..no že hodně flirtuješ"
"Promiň baby.. nedokážu odolat.." kousne se do rtu.

"Neříkej mi tak!!" Vyhrkne mladší.
"Sungie~" nakloní se k němu blíž.
"Co to děláš??!????!" Nižší odchází pryč z místnosti,protože na to nemá. Starší se jenom usmívá a stojí na místě.
"Přinutím tě Hane Jisungu aby jsi přiznal že se ti to líbilo."

Dojde za ním. Po cestě Soonie která ho prosí o jídlo.
"Baby dám najíst kočkám a pak udělám jídlo pro nás" dojde do kuchyně a vezme kočkám mističky. Všem dá kapsičku a položí ty misky na zem. Nemotorný choco se k miskám nahrnul první a začal jíst.

"Ji kde jsi?" Rozhlíží se po místnosti jestli tam nikdo není. Jde do obýváku kde též není. Zaklepe na dveře od koupelny ale nikdo se tam neozval.
"Odešel a nechal Choco tady? Třeba jsem byl na něj moc rychlý a nelíbilo se mu to" řekne si pro sebe Minho a přepadne ho panika.

"Možná bych se měl kouknout ven, určitě nedošel tak daleko a ještě ho stihnu" jde ke vchodu a chce si nazout boty. Jenže dvě drobné ruce se omotají okolo jeho pasu. Minho se lekne a trošku poskočí

"Copak, hledal jsi mě?" Objímá ho ze zadu a hladí jeho břicho.
"K-kde jsi byl?" Zakoktá se Minho.
"Schoval jsem se ti" zasměje se.
Minho zrudne když cítí jeho ruce dotýkat se jeho těla.
"Ale jídlo bych si rád dal" Jisung se od něj odtáhne a dojde do kuchyně.