Sny a noční můry

Krev a modřiny

Pohled Viky :

" Maminko..maminko notak vzbuď se..prosím" třásla jsem s tělem své maminky, slzy z mých oči dopadali na její tvář ani to nepomohlo k jejímu probuzení.

Táta maminku zase zbyl, což znamenalo že mě maminka zas zavřela v koupelně s klíčem na zamknuti. Chránila mě i když na mě táta nikdy nestahl ruku, chtěla vědět že jsem v bezpečí.

Táta odešel s křikem který znamenal že se vrátí zítra,nevím kam chodí a je mi to jedno.

Od maminčiného těla jsem odběhla pro její telefon s tím že zavolám strejdovi, věděla jsem že mi pomůže.

"Strejdo ?" Vykřikla jsem hned co to zvedl aby neměl šanci mě přerušit.

"Viky? Co se děje ? Kde máš maminku ?" Chrlil na mě jednu otázku za druhou, já to věděla na mamince mu záleží poznala jsem to.

"Přijď k nám..prosím hned, maminka tady leží na zemi celá zakrvácena a nejde ji vzbudit" rozbrečela jsem se nanovo, řekl mi na to jen prosté hned jsem tam.

Odložila jsem telefon na stoleček a běžela ke dveřím a čekala na zvonek nebo zaťukaní, uběhlo pět minut a ozvalo se prudké zaťukaní.

Rychle jsem dveře otevřela a pustila strejdu dovnitř, rozběhl se k mamince která ležela v obýváku.

Dominikův pohled :

Ležela na zemi, modřiny a krev zdobili její tvář i tělo. Ležela tam jen v podprsence a sukni, v mé hlavě se začali tvořit všemožně a nehezké scénáře. Tak krásnou a milou holku právě její frajer znásilnil a zbyl, řekne mi někdo do píči proč si tohle nechává líbit ? Vím říkala mi že nemá kam jít ale já bych ji nějak pomohl i kdybych ji měl strčit třeba k Jakubovi, u mě by být nemohla. Měla by ho hned naproti.

Hladil jsem ji po tváři a ve chvíli když jsem políbil hřbet její ruky se ji začali otevírat víčka.

"Nik..Niku..co tu..." snažila se ze sebe dostat srozumitelnou větu ale nešlo ji to, proto jsem ji raději utišil tím ať nemluví aby se nenamáhala.

Věděl jsem o člověku který by mi mohl pomoct, protože mi bylo jasné že já ji nesešiju rány a nevyšetřím.  A nemocnice ? Moc rád bych ji tam vzal ale pochybuju že by tam chtěla proto jsem se rozhodl jednat jinak.

Malé jsem řekl ať se jde obléci a přinese Kristýně nějaké kraťasy a spodní prádlo, já ji mezi tím oblékl přes hlavu moji mikinu, po kalhotky a kraťasy vzal jsem ji do náruči a šel i s malou do auta.

"Strejdo ?" Ozval se mi hlásek malé Viky za zády když jsem zrovna zavíral dveře od spolujezdce.

"Kam jedeme?" Optala se mě když jsem ji začal věnovat pozornost.

" Vezmu vás za mojí mamkou je doktorka, jen se tvoji maminku koukne ano ?" Snažil jsem se ji nějak vysvětlit situaci.

Jen mi to odkývala a sedla si dozadu bohužel musíme to risknou bez sedačky tu fakt nemám.

Po půl hodinové cestě jsme byli před domem kde jsem vyrostl vzal jsem Kristýnu do náruči a šel na onen dům zaťukat.

"Ahoj mami" pozdravil jsem hned co otevřela dveře, její pohled mluvil jasně. Dneska budu muset vyklopit i to co nevím.